číslo 13

pololán 

Číslo12 a 13 bývaly před rokem 1715 celým statkem (celolánem) a teprve později rozděleny na pololány mezi syny tehdejšího držitele.

1766  patřil Janu Vydrovi

1784  postoupil Vydra zeti svému Jakubu Průšovi, s párem koní, s nádobím, 1 krávou,1 prasnicí,1 husou a 4 slepicemi. Třem dcerám Vydry, odchová po 1 teleti pro každou a synu Václavovi, kdyby se z vojny vrátil, dá byt, 1 str.2v. žita a 1 str.2v. ječmene ročně do smrti.

1807  dostal syn  Josef Průša s ženou Annou Živcovou v ceně 2250 zl. Při něm 35j. 3161/12 o rolí, 248 5/6o zahrad a 3161/12o pastvin. Úrok do důchodu ročně  28 zl., robot 78 dni s potahem, 13 dni ruční, kontribuce 14 zl.

1818  stala se výměna. Josef Průša vyměnil s Martinem Dlouhým a ženou Annou za chalup č. 19 ve Mšeným. Tento půllán dostal pak zeť  Josef Martinovský s ženou Annou Dlouhou, dcerou Martina.

1823  oni předalo ho Františku Mützlichovi (němci) z Keblic a jeho ženě Anně Marii za 1760 zl.c.m.

1828  koupil ho František Vanča s ženou Annou za 1028 zl.c.m.

1828  od nich koupil Štěpán Zázvorka z č. 12 s ženou Kateřinou s 2 koňmi, 1 kravou a se vším příslušenstvím za 926 zl.c.m. Statek opět připojil k č. 12, při kterém je dosud.

1922  koupil Václav Mezek

1951  provedena rekonstrukce a č. 13 jako výměnek užívá Václav Mezek s ženou Anežkou do své smrti v r. 1992.

1992  dům již neobydlen – slouží jako „špinavá kuchyně“ k zabíjačkám.

mapa       čísla