1620 slula Votrubovská, zasedal tu Votruba. Ve válkách zpustla.

1670 osadil Josef Švehnář. Rolí se k týž chalupě náleží v 9 dílech poč 25 str. 1 věrtel,

       totiž: 1. vedle panskýho…………………………. Poč 3 str. 1 v.

                2. mezi Hory ode vsi vedle cesty Račiněvské

                    ittem ode vsi k Průhonu …………………   „   5  „   2 „

                3. nad Skalou Příčka ……………………..   „   3  „   _ „

                4. pod obecním, mezi háji Račiněvskýma ….   „   6  „   _ „

                5. vedle Václava Veselýho od humen ………   „   3  „   _ „

                6. za Kolečkem vedle Jana Havlíčka ………   „   2  „   2 „

                7. za Humny vedle Panšového pusté ………   „    _  „  2 „

                8. u Hraničníku vedle Panšového …………   „    1   „  2 „

                                                                   Suma:           25 str. 1 v.

          Stará kniha 1696 položka 52 odhad 210 fβ míšeňských.

          Nyní odhad 82 fβ 37 gr. 6¼ den. Bylo ji tedy polí ubráno.

          Vrchnosti platí ouroku o sv. Jiří    _ fl. 34x  3 den

                                            O sv.Havla 1 fl. 34x   _ „

                                                          Suma:    2 fl.  4x   3 d.

              Z této sumy platiti bude vrchnosti ………… 73 fβ 7 gr. 6 ¹/₄ den

           Josefovi Švehnářovi, otci, co on tu vyplatil … 9  „  _

           A nynějšímu hospodáři ……………………  _ „  30 gr.

                                                              Suma:      82 fβ 37 gr. 6 den

           Jan Švehnář měl 2 manželky. Druhá Máři Magdalena.

1743 zápis synu Jakubu Švehnářovi na 20 let do vzrůstu mladšího bratra Václava z 2. manželství. Převzal 1 vola, 1 krávu, 1 plemenici. Zemřel ale, a vdovu si vzal Jakub Zalaba. Ve vojenských časech zápis nevzal. Zchudl a postoupil chalup.

1762 11.3. MatějiZázvorkovi s 1 volem, ½ vozu, žebřiny, 4 lišně, pluh, brány. Stará vdova Máři Magdalena výměnek 2 str.obilí, syn její Václav 1 vola.

       (1796) žaluje Jakub Zalaba (Nyní v Kostelci.) Matěje Zázvorku, že mu od nastoupení na chalupu v roku 1762 žádný výminek neodevzdával. Poněvadž vrchní úřad seznal, že Zalaba  výminkářské pole neobdělával, a Zázvorka jich také nevyužíval, že je Zalaba sám vinen. Vyrovnali se, ale  Zázvorka mu dá za prošlý čas 9 str. obilí (5str. žita a 4 str. ječmene.)

1773 stále držel Matěj Zázvorka. Pak zemřel. Vdova vzala si Tomáše Švehnáře, zatím hospodáře. Byl pak na výměnku.

1792 dostal dědic syn Josef Zázvorka s 33 j. 660⅞^o rolí, 4 j.½^o pastvin a porostlin, držel 2 tažné voly, 2 dojné krávy, 1 jalovici, 6 ovcí, 1 roční prase. Urbární činže po 2 zl. 13 kr. 3 den., robot 156 dni, kontribuce 17 zl. 21 ar. Cena 581 zl. 30 kr. (Sestra Anna Ψ Krále, Magdalena svobodná dostane 67 zl. bratři Matěj 63 zl., Vojtěch 63 zl.) Josef Zázvorka ☩ 1822.

1822 převzal syn Josef Zázvorka v ceně 3781 zl. 21½ kr.v.m. (Otec Josef koupil synu Matějovi, bratru tohoto Josefa, živnost č. 21 v Nížebohách, bratr Jan dostal 1000 zl., Vojtěch 1000 zl., Anna Ψ Jana France, vybyta Rosalie 1000 zl.)

1860 nastoupil syn František Zázvorka s ženou Aloisií, která ☩ 1867, on dědí její polovinu v ceně odhadní 2511 zl. 69⅜ x . Sám převzal chalup 1600 zl. Druhá žena byla Josefa, jí zápis na polovinu v ceně 2800 zl.x.č.

189821. 5. dostal syn Antonín Zázvorka s manželkou Anastásií Starou ze Želesic. Drží 2 páry koní, 7 krav, 2 hříbata, 4 tažné voly, 3 telata 3 odstávčata, 9 selat.

1925 Dcera Marie vdala se do Ledčic za rolníka Stanislava Frice

1930 ☩ Antonín Zázvorka a hospodářství přejímá syn Stanislav Zázvorka, který si 22.11. vzal za ženu Emilii Šenfeldovou, z Hněvic. Emilie byla dcerou ruských emigrantů, kterou si Šenfeldovi vzali za vlastní.

1933 koupil usedlost č. 28 za cenu 460 000 Kč od Lipra z Voken. 29.12.  zemřela Emilie Zázvorková, roz. Šenfeldová v nemocnici po porodu syna Stáni, který však zemřel po 2 letech

1937 chalupa zcela zadlužená. Jen Ciprovi dlužil 294.502 Kč. Pan Cipra přijal záruku, že se Zázvorka ožení s Amálií Taušovou a protože dobře znal jejího otce, od exekuce upustil.

1938 se oženil a vzal si za manželku vdovu Amálii Taušovou z Chotiměři, z jejíhož vkladu byl urazen dluh ve výši 294.502 Kč. Byla uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě se Amálie stává vlastníkem ideální poloviny usedlosti. Zázvorka měl z 1Ψ dceru Stanislavu, Taušová měla z 1Ψ dceru Marii.

            Hned po svatbě se však ozvali další věřitelé, včetně kočího a služky. I tento dluh ve výši 82.000 Kč zaplatil otec Taušové. Pak ještě půjčil 50.000 Kč na koupi chovných dojnic. Nová hospodyně vzala hospodaření do svých rukou. Místo rozdávání se začalo prodávat, aby bylo z čeho platit chasu a vše potřebné. To nelibě nesli prospěcháři, kteří dříve Zázvorku využívali. Jemu lichotilo, že mu dali přívlastek „nejhodnější pantáta na Podřipsku, že však i oni nesli vinu na tom, že ho přivedli na „buben“, to už je nezajímalo.

1945 blížící se konec války se projevoval i tím, že se krajem potuloval značný počet uprchlíků ze zajateckých i koncentračních táborů. V předjaří zde pobývalo ve stohu za humny 25-30 uprchlíků, převážně Francouzů a Rusů. Byli mezi nimi i dva vězni z koncentračního tábora Terezín.Zpravidla najedeni a zotaveni (vězeňské šaty nahrazeny civilem), vybaveni mapou, putovali blíže ke svým domovům. Poslední dva Rusové se na statku dočkali osvobození a odjeli se svými krajany na tancích.

1948 únor – dočasně na usedlost uvalena státní správa. Protože však nový správce nerozuměl hospodářství, byla národní správa zrušena.

1953 v březnu probíhá soud se Stanislavem Zázvorkou. Jako „kulak dostal 3 roky Jáchymova“ a jeho polovina majetku propadla státu. V té době byla již dcera Marie provdaná do Lovosic za Víta Kubu. Matce navrhují, aby se spolu se Slávkou odstěhovali k nim. Žádost, kterou Marie jménem matky poslala přes. Gottwaldovi byla zamítnuta s tím, že v hospodářství musí někdo pracovat.

            Již 7. 3. 1953 dostává Amálie Zázvorková (Taušová) telegram, že do 24 hodin bude odstěhována. Ráno 8.3. přijeli příslušníci SNB se stěhovacím vozem, naložili nábytek z kuchyně, postele, pytel uhlí a brambor, hospodyni spolu s nevlastní dcerou Slávkou a jeli, aniž věděli kam. Skončily na Státním statku u Pardubic, kde obě byly asi 2 roky. Slávka se tam provdala se tam provdala za Říhu. Když Zápotocký uvolnil „nevolnictví“, žila matka u dcery Marie v Lovosicích, kde pracovala v lesní školce. Zde si její práce cenili a byla několikrát za poctivou práci odměněna.

1956 Zázvorkovi „vypršel“ trest v Jáchymově. Již však nemá možnost vrátit se na usedlost, nastupuje tedy jako zedník omítkář v Lovosicích. Přestože vzorně pracoval, dostal se opět na 11 měsíců do Jáchymova za to, že u něj našli 3 l olejové barvy neurčitého odstínu, protože se jednalo o zbytky barev z plechovek, které se již zahazovaly a které sléval dohromady. Nepomohlo mu ani svědectví celé party v jeho prospěch.

1985 zemřela Amálie Zázvorková ve věku 82 let

1989 zemřel  Stanislav Zázvorka u své dcery Slávky.

1990 žádají Slávina Řeháková spolu s Marií Kubovou o vrácení hospodářství podle restitučních zákonů. V letech 1953-90 se na usedlosti vystřídaly 3 rodiny. Obytnou část nakonec koupila rodina Hnilicových. Pole obhospodařovalo JZD Mír Straškov.

1992 žádost byla vyřízena po 2 letech. Řízení se protahovalo též proto, že Říhová požadovala kromě poloviny, kterou vlastnil otec, též polovinu, která byla na základě kupní smlouvy ve vlastnictví nevlastní matky. Tento požadavek nakonec Ministerstvo zemědělství zamítlo s tím, že Zázvorka zemřel před rokem 1990, tedy před účinností restitučních zákonů a neměl tudíž nárok na dědictví po své ženě. Marie nechává svůj podíl polí v ZD Straškov a svůj podíl na hospodářských budovách prodává za odhadní cenu Slávině. Později ji prodává i svoji polovinu lesů pro různost názorů v jejich obhospodařování.

1994 byly provedeny rozsáhlé rekonstrukce obytné budovy.Obytnou budovu, kterou stát prodal Hnilicovým, vysoudila Slávina již bez účasti nevlastní sestry Marie.

             Dcera Zázvorky Slávina, provdaná Říhová, má dvě dcery. Ladislava bydlí ve Vysokém Mítě a dcera Stanislava je stavební ing. A bydlí v Praze.

            Dcera Amálie Zázvorkové (Taušové), Marie, provdaná Kubová, má dceru Marii, která je doktorkou zubního lékařství v Praze a syna Víta, který je doktor v oboru revmatologie, bydlí společně s rodiči v Chomutově.

2002 usedlost užívá jako letní byt Slávina Říhová. Ačkoliv si dala vysoké cíle, napravit to co promrhal důvěřivý otec a postavit statek „na nohy“, již není v této době možné. Na vše zůstává sama a proto ji nezbývá nic jiného, než pole pronajímat.