 |
strana jedenáctá 1997 |
|
|
770 let od
založení obce Přestože
se toto výročí nebude nijak oslavovat, považuji
za vhodné připomenout některá
známá fakta z historie
naší obce, aby byla uchována i pro
další generace.
Je zcela reálné, že naše obec existuje již přes 1000 let, v té době v okolí Řípu vznikaly první slovanské osady, avšak první písemná zmínka o naší vsi pochází až z roku 1227, je tedy seriózní, když tento rok je považován za vznik obce.
Osídlení
kraje a jména vsí
Středočeská
pahorkatina mezi Ohří, Labem a Vltavou patří
k nejstarším kulturním krajům
v Čechách a po tisíciletí se
tu střídali různí národové,
z nichž některé neznáme ani podle
jména. Jak nasvědčují archeologické
nálezy (vykopávky starožitností), byly
v pradávných dobách osídleny jenom
úrodnější půdy, zejména
náplavy podél řeky Ohře, Labe, potoka Čipelky
(pramenícího u Straškova) apod. Tyto
půdy byly nejdříve
zaujaty i slovanským lidem,
který se přistěhoval mezi zbytky původního
obyvatelstva z Charvátska (pod
Krkonošemi), což patrně také naznačuje
svým jménem blízká obec
Charvátce u Mšené
Lázní (původně Chirwatec),takovýchto
obcí s tímto názvem jsou
v Čechách troje.
Zbytek území
rozprostírající se od Řípu
na západ až po Dobřský potok (Peruc,
Křesín) a na jih po
Vraný potok (severně Velvar), byl téměř
neosídlen jak dosvědčuje nedostatek
archeologických nálezů a dlouho do středověku byl
pokryt lesy, jak také naznačuje často se tam
vyskytující hnědozemní
půdní typ. Postupné
osídlování a
kultivování tohoto pustého kraje se
provádělo po dlouhá století a to
slovanským obyvatelstvem.
Podle
filologického a etymologického výkladu
jmen jednotlivých vesnic, můžeme usuzovati na postup
osídlování našeho kraje.
Nejstarší jména vesnic jsou tzv. patronymická
jména, tj. odvozená od jména
otce (rodu, nebo čeledě). Tato jména končí na
–ice, - ovice a někdy na –any se
pokládají za zvláště
stará, odvozená od kmenů, rodů a
čeledí a připomíná dobu
společného majetku půdy celé vesnice. U
nás se vyskytují zejména při Labi a
Ohři. Některá jména vsí povstala podle
povahy okolního terénu a druhu jeho porostu.
Jiná jména vesnic charakterizují
povahu, zaměstnání, případně i
sociální postavení svých
původních obyvatel. Všechna jména
vsí končící na něves, -ov,
-in, -ina, -yně atd. jsou odvozena od
staročeských jmen zakladatelů, dokazují tedy
pozdější
osídlování a naznačují již
individuální majetek. Název
naší obce
Jménem
Přestavlky, je
v České republice označeno 11 míst.
Devětkrát se vyskytují
v Čechách a dvakrát“ na
Moravě, vesměs v lesnatých krajinách.
Podle filologického a etymologického
výkladu „Přestavlky“ je
ves „přestavlků“ , tj.
lidí, kteří přestali vlků, to
znamená, že upustili od marného
pronásledování vlků,
tedy bývalých lovců
vlků. K tomuto výkladu vedou staročeské
příklady: přestaňte neužitečných slzí,
přestal své řeči přestal svého
předsevzetí. Nabízí se tedy domněnka o
vzniku jména vesnice Přestavlk .
Některý z českých knížat,
meškající na svém hradu
Budyni, kterému smečky vlků
z blízkých
rozsáhlých lesů dělaly na panství
velké škody, poslal několik svých
lidí do uvedených lesů
s úkolem hubit vlky. Tito lovci
se usadili na okraji lesů při potoce a vystavěli si své
chatrče. Uvedený potok byl ještě na
začátku XIX. Století živý, jeho
prameniště připomínají
místní jména „Na
blatech“,
„V
kalištích“ a „V
koutech“ a
v 70. letech minulého století občas
ještě tékával, protože ve
staré speciální mapě z roku
1870 je zakreslen jako vodoteč. Později,
když snad unavení lovci svůj úkol splnili a vlky
buď částečně vyhubili, nebo když opustili od jejich
marného pronásledování,
stali se „přestavlky“ a věnovali
se plně zemědělství. Jejich
dosud bezejmenná osada začala se nazývat
„Preztawilci“
Jak
Balbín, kronikář a spisovatel ze XVII.
století podrobně popisuje, byli vlci za starých
dob lapáni jednak do „klád“,
tj. tluček (pastí), zhotovených ze dvou
těžkých kmenů, ale nejvíce do „vlčích
jam“.
Možná, že na hubení vlků
upomíná maše
místní jméno „V
jamách“.
Vpředu
zmíněné rozsáhlé lesy se
rozprostíraly od Přestavlk na jihovýchod až za
Ledčice a bezpochyby také na jih k Velvarům.
Ještě nyní je kraj mezi
Martiněvsí-Račiněvsí-Ledčicemi- Novou
Vsí-Černucí a Radešínem
velmi řídce osídlen přes to, že měří
téměř 55 km čtverečních , takže by se tam
vešlo právě 10
katastrálních území
Přestavlk. Toto území bylo ve středověku
pusté a dá se předpokládat, že bylo
celé zalesněné. Procházela
jím pouze prastará a proslulá obchodní cesta do
Míšně: Praha – Drážďany.
Všude tam, kde je nyní
hnědozemní půdní typ, jak
je tomu u nás „V
háji“
a na „Račiněvských
ladech“,
stávaly po staletí listnaté lesy.
Z kterých tyto půdy vznikly. Naproti tomu na
„Ladech“ směrem
k Martiněvsi a na Městských
ladech“
jsou převážně mazlavé a méně
úrodné slinovatky a rendziny vzniklé
přímo větráním opuky. To nasvědčuje
tomu, že tam nikdy nebyly významnější
lesní porosty a také tyto půdy nebyly dlouho
obdělávány (ležely ladem), sloužily jenom jako
viny, o
čemž svědčí zachované
místní názvy „Na ladech“, „Za
ovčárnou“ apod.
Pomístní název „Vořecha“ a „Ve
vořechách“ připomíná,
že v tomto prostoru byly rozsáhlé sady
vlašských ořechů, které jsou
zakresleny ve speciální mapě asi z roku
1870. Alej ořechů po obou stranách
bývalé cesty od Nového
boru až
k lesu Nové
setí byla
vykácena až těsně před první světovou
válkou (asi r. 1913). Místní
občané tehdy říkávali, že kmenů ořechů
bylo použito na pažby k vojenským
puškám.
Pro topografické a
místní názvy části
přestavlckého katastru, který měřil 561 ha,
v tom 38 ha lesů, se užívalo těchto
názvů: Na
vrších, Na ležáku, Na Budyňsku, Na
skalách, Na ladech, Na svatojáně, Na
roudnické hranici, Na vršku, Na louži, Na
vinicích, Na měchuře, Na novém setí,
Nad hájem, Nad kouty, Nad březím, Nad
louží, Pod vrškem, Pod
strání, Nad strání, Pod
městským, Pod březím, Pod lady, Pod
holým vrchem, Pod suchou skalou, Pod červeným
křížem, U háje, V háji, U
kolečka, U kanálu, U račinského háje,
U hrnčířské hlíny, U
mělnické cesty, U hraničníku,
V kavčinách, V koutech, Nad kouty,
Vořecha, Ve vořechách, V jamách, Za
ovčárnou, Za sušárnou, Za hospodou, Za
hájovnou, Za skálou, Ve skalách a řada
dalších odvozených
pomístních názvů, kterých
se užívalo a užívá
dává tušit mnohé ze života
„Přestavlckých“.
|
||
